Zásobníky plynu jen z poloviny plné, plyn nad 50 EUR/MWh: co to znamená pro projekty
České zásobníky byly k 20. 7. naplněny jen na 49 %, plyn na zimu se obchoduje nad 50 EUR/MWh. Co z toho plyne pro návrh zdrojů tepla a ekonomiku variant.
Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že k 20. červenci 2026 bylo v českých podzemních zásobnících zhruba 1,7 mld. m3 plynu, tedy asi 49 % celkové kapacity a o třetinu méně než ve stejném období loni. Obchodníci mají podle MPO zasmluvněno kolem 80 % kapacit už od jara a deklarují záměr je naplnit, jen později než v předchozích sezonách. Podobný obrázek je v celé EU — podle analýzy ČSOB jsou evropské zásobníky naplněny nejméně za posledních nejméně 15 let.
Pro projektanta TZB to není zpráva o riziku výpadku dodávek — MPO i analytici shodně uvádějí, že nedostatek plynu pro nadcházející zimu nehrozí, protože ČR odebírá ze západní Evropy, z Norska a LNG především z USA. Podstatná je cenová stránka: plyn na zimu 2026/2027 se obchoduje nad 50 EUR/MWh a hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko upozorňuje, že se zvýšená velkoobchodní cena postupně propíše do ceníků tuzemských dodavatelů.
To přímo mění vstupní čísla, se kterými se u každé zakázky počítá poměr provozních nákladů plynového kotle, tepelného čerpadla a dálkového tepla. A protože podklady pro rozhodnutí investora se dnes běžně opírají o ceny staré rok i dva, je namístě je přepočítat.
Proč se zásobníky plní pomaleji
Důvody jsou dva a ani jeden není technický. Prvním je větší vyčerpání zásob během uplynulé zimy, která byla podle MPO chladnější než předchozí mimořádně teplé zimy. Druhým je zúžený letní–zimní spread: rozdíl mezi letní a zimní cenou plynu je letos malý, takže samotné uskladnění nepřináší obchodní marži jako dříve. Část obchodníků proto skladovací kapacitu nevyužívá a dodávky kryje spotovými, forwardovými a futures kontrakty. Trh navíc ovlivňuje situace na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu.
Pomalé plnění zásobníků neznamená ohrožení dodávek, ale znamená vyšší podíl zimní spotřeby krytý nákupem za aktuální ceny — tedy vyšší cenovou volatilitu v topné sezoně.
Co si přepočítat v ekonomických porovnáních variant
Velkoobchodní cena je jen část konečné ceny pro odběratele. Při aktualizaci porovnání variant zdroje tepla postupujte takto:
- Vezměte aktuální forwardovou cenu plynu na zimní období (dnes nad 50 EUR/MWh) a přepočtěte ji kurzem na Kč/MWh — komoditní složka je jen výchozím bodem.
- Připočtěte regulovanou složku (distribuce, poplatky) a marži dodavatele podle skutečné nabídky pro danou lokalitu a odběrový diagram, nikoli podle průměru z ceníku před rokem.
- Vstupní cenu plynu přepočtěte na jednotku dodaného tepla — u kondenzačního kotle se sezonní účinností vztaženou ke spalnému teplu typicky pod 100 %, u starších atmosférických kotlů výrazně níže.
- U tepelného čerpadla použijte SCOP pro reálnou návrhovou teplotu otopné vody, ne katalogovou hodnotu pro 35 °C, pokud objekt jede na 55 °C.
- Citlivostní analýzu udělejte minimálně ve třech scénářích ceny plynu (např. −20 %, základ, +30 %) a stejně tak pro elektřinu — jednobodový výpočet u dnešní volatility nemá vypovídací hodnotu.
Kompenzace nepřímých emisních nákladů se rozšiřují
Druhá novinka míří na průmyslové odběratele. Evropská komise 30. července 2026 schválila změny českého programu státní podpory energeticky náročných firem, který kompenzuje nepřímé emisní náklady — tedy cenu emisních povolenek EU ETS promítnutou výrobci elektřiny do ceny silové elektřiny.
| Parametr | Dosud | Nově |
|---|---|---|
| Maximální kompenzovaný podíl nákladů | 75 % | 80 % |
| Okruh odvětví | dle původního seznamu | rozšířen dle aktualizovaných pravidel EU |
| Celkový rámec programu do 2030 | až 1,4 mld. EUR (cca 33,8 mld. Kč) | |
| Vyčleněno za rok 2025 | 3,43 mld. Kč | |
Komise schválila obdobné úpravy také Francii, Nizozemsku a Slovensku. Prakticky to znamená, že u elektrointenzivních provozů (metalurgie, chemie, výroba skla či papíru) se mění vstup do výpočtu návratnosti opatření na straně elektřiny: pokud odběratel na kompenzaci dosáhne, klesá mu efektivní cena elektřiny, a tím se prodlužuje návratnost úsporných opatření zaměřených čistě na elektřinu, zatímco opatření snižující spotřebu plynu si drží nebo zlepšují pozici. Ověřte u zadavatele, zda jeho NACE kód spadá do rozšířeného seznamu odvětví — to je informace, kterou projektant sám nedohledá.
Časté chyby z praxe
- Práce se stavem naplněnosti jako s ukazatelem bezpečnosti dodávky. 49 % kapacity v červenci neznamená polovinu zimní spotřeby k dispozici — zásobníky slouží především k pokrytí špiček a krátkodobých výkyvů, základ dodávky jde přímo z importu.
- Zafixovaná cena energií v TCO tabulce z předchozí zakázky. Rozdíl mezi 30 a 55 EUR/MWh komodity dokáže překlopit pořadí variant zdroje tepla i u projektu, kde bylo rozhodnutí „jasné".
- Porovnání ceny plynu v Kč/m3 s cenou tepla v Kč/GJ bez převodu. Přepočet dělejte vždy na jednotku dodaného tepla za otopnou soustavou, se sezonní účinností zdroje a započtenými ztrátami rozvodů a zásobníku TV.
- Ignorování odběrového diagramu. Objekt s vysokým podílem zimní spotřeby je citlivější na sezonní cenový rozdíl než provoz s plochým celoročním odběrem — u prvního se vyplatí řešit fixaci nebo bivalenci, u druhého méně.
Závěr a doporučení
Konkrétní krok pro nejbližší týdny: u všech rozpracovaných studií a projektů zdrojů tepla, kde je porovnávána plynová a elektrická varianta, aktualizujte cenové vstupy podle aktuálních forwardů a doplňte citlivostní analýzu alespoň ve třech scénářích. U hybridních řešení plyn + tepelné čerpadlo přepočtěte bod přepnutí zdrojů — při plynu nad 50 EUR/MWh se posouvá k nižším venkovním teplotám, tedy ve prospěch tepelného čerpadla. A u průmyslových zadavatelů si vyžádejte informaci, zda čerpají kompenzace nepřímých emisních nákladů; se zvýšením stropu na 80 % se jim efektivní cena elektřiny mění a s ní i pořadí navrhovaných opatření.